Co je to kolika?
Kolika = abdominální bolestivost, tedy bolest v dutině břišní. Rozlišujeme koliku pravou, postihující trávící trakt- žaludek,střevo, a koliku nepravou, postihující jiné orgány v dutině břišní- játra, ledviny, močový měchýř, pankreas, dělohu u březích klisen. Kolika je velmi vážný stav, který může bezprostředně ohrozit život a během několika hodin vést k úhynu zvířete.

Jaké jsou projevy kolikového onemocnění?
Intenzita kolikových bolestí závisí na stupni poškození střevních kliček, na postižené části střeva, na jeho náplni a roztažení plynem. Bolest je způsobena zvýšeným pohybem nebo naopak ochabnutím střeva, hromaděním střevního obsahu a roztažením střevní kličky. Koník hrabe, je neklidný, otáčí se na břicho, déle leží, může zaujímat nepřirozené polohy-tzv. poloha sedícího psa při zvýšené náplni a roztažení (dilataci ) žaludku, extenzní poloha- koník je celý natažený se zakročenýma zadníma nohama- toto postavení pacienta je často prezentováno veterinárnímu lékaři jako tzv. močová kolika= kůň se dle majitele snaží močit a nemůže- postavení je typické pro obstipaci(zácpu) tlustého střeva.V případě silnějších kolikových bolestí se kůň válí, vstává, lehá, potí se, při pohybu se mu podlamují zadní končetiny nebo je za sebou vláčí, při zastavení jde okamžitě k zemi. Strnulý postoj, intenzivní pocení, nechuť k pohybu a třes svalstva jsou příznaky blízkého konce.

Proč koně trpí kolikou?
Koně jsou ke kolikovým bolestem disponováni stavbou a uspořádáním svého trávícího ústrojí. Koně mají poměrně malý žaludek, vstup jícnu do žaludku je opatřen svěračem, který brání zpětnému chodu zažitiny, kůň tak nemůže zvracet. Tenké střevo je zavěšeno na dlouhém okruží, snadno pak může dojít ke změně polohy střeva. Obrovské tlusté střevo je volně uložené v dutině břišní koně. Tlusté střevo se zužuje v pánevní flexuře, v dorzálních slohách a při přechodu žaludkovitého rozšíření do transverzálního kolonu, tato místa jsou disponována pro vznik zácpy(obstipace). Střevo je inervováno parasympatikem( podporuje střevní peristaltiku) a sympatikem (způsobuje atonii= ochabnutí střeva). Vlivem nepřirozených a stresových faktorů ( nepravidelná zátěž, nepravidelný režim) dochází ke změně v rovnováze parasympatiku a sympatiku, střevo reaguje zvýšením peristaltiky (křečí), méně často ochabnutím střevní stěny. Křeče střeva vedou ke vzniku kolikových bolestí. Zvýšený pohyb střevních kliček může vést ke změně polohy střeva, může dojít k zauzlení kliček tenkých střev, ke vsunutí jedné kličky do jiné, k otočení nebo zahnutí sloh tlustého střeva. Ke změnám polohy může přispět intenzivní válení pacienta.

Jaké jsou nejčastější příčiny vzniku kolik?
Koliky jsou nejčastěji způsobené dietními chybami - zkrmováním nekvalitního, zaprášeného, zaplísněného nebo zapařeného krmiva, zkrmováním snadno zkvasitelných krmiv (jetel, vojtěška, luštěniny), velkého množství jablek, chleba, náhlé změny v dietě, nepravidelné krmení nebo napájení zvířete, zkrmováním velkého množství nestravitelného krmiva, např. slámy. Koliky mohou být vyvolané změnou pohybového režimu, intenzivní nebo nepravidelnou zátěží, přepětím nebo omezením pohybu zvířete. Významnou roli má parazitární invaze - stěny tepen mohou být poškozeny migrujícími larvami strongylů, uvolněná krevní sraženina vede k nedostatečnému krevnímu zásobení postiženého úseku střeva, dochází k jeho ochabnutí (atonii), ve střevě se hromadí potrava, kvašením dochází ke tvorbě plynů. Následkem může být změna polohy nebo odumření části střeva. Migrující larvy mohou poškodit i inervaci střeva. U mladých hříbat se můžeme setkat s masivní invazí škrkavek, která může vést až k úplnému omezení průchodu tráveniny střevem. Invaze tasemnicí Anoplocephala perfoliata může způsobit vchlípení části slepého střeva do tlustého střeva.

Jaké známe typy kolik?
Kolika spastická (křečová). Náhlé kolikové bolesti různě silné intenzity, často po zátěži nebo po nakrmení. Kůň se válí, otáčí se na břicho, kope si po břichu, vstává, lehá, potí se. Bolestivost je způsobená zvýšeným pohybem střev, peristaltika je často slyšitelná i na dálku, stav může být provázen průjmem. Tento typ koliky je nejčastější, se kterým se setkáte. K ústupu bolestí dochází často spontánně po provedení pacienta. Spastická kolika může být komplikovaná změnou polohy střeva, proto je nezbytné zamezit zvířeti válet se v boxe, a pacientův stav konzultovat s veterinárním lékařem.
Plynová kolika. Je provázena poměrně intenzivními kolikovými bolestmi. U plynové koliky se zvětšuje objem dutiny břišní, vyrovnávají se slabinové jámy, kůň se nafukuje. Jedná se o nahromadění plynů ve střevech a žaludku způsobené zkrmováním nevhodného krmiva a jeho následným zkvašením.
Střevní obstrukce. Jde o vytvoření zátky ve střevě, která omezí nebo úplně zastaví průchod zažitiny střevem. Nejčastěji je zácpou postihováno tlusté střevo nebo slepé střevo. Zkrmování velkého množství málo stravitelného krmiva (slámy), omezení přístupu zvířete k vodě, nevhodná antiparazitární ochrana, příliš ostré hrany a nepravidelné obroušení zubů vedou ke vzniku obstipací (zácpy). Kolikové bolesti jsou mírnější, kůň často déle leží, sem tam koukne nebo kopne po břichu, po vypohybování zvířete často dochází k ústupu kolikových bolestí, které se však za několik hodin znovu objeví. Kůň často zaujímá extenzní polohu, omezeně kálí (malé množství suššího trusu) nebo nekálí vůbec. Zácpa neohrožuje bezprostředně život pacienta, bez ošetření však během několika dní může dojít k odumření postižené části střeva, kůň uhyne následkem celkové sepse (otravy) organismu.
Strangulace (zaškrcení střeva). Jde o velmi závažné kolikové onemocnění, kdy dochází ke změně polohy a zaškrcení střevní kličky, omezí se krevní zásobení střeva, postižená část začne odumírat. Jedná se o zauzlení střevních kliček, zasunutí části střeva do jiného oddílu, např. tenké střevo do slepého, slepé střevo do tlustého, vsunutí kličky střeva do inquinálního kanálu nebo do otvorů v závěsech střev, přehození sloh tlustého střeva. Tento typ kolik je většinou doprovázen výraznou bolestivostí, kůň těžce dýchá, potí se, vstává, lehá, nereaguje nebo reaguje pouze omezeně na analgetika podaná veterinárním lékařem. Včasná chirurgická terapie je jedinou možnou cestou vedoucí k záchraně pacienta. Při změně polohy střeva nejde o dny, ale o hodiny. Často jsou pacienti přiváženi na kliniku ve stavu vážného šoku s několika metry odumřelého střeva nebo s rupturou (prasknutím) žaludku. Jste-li majitelem zvířete se strangulačním onemocněním (kůň přes jakákoliv analgetika trpí výraznými kolikovými bolestmi, rektální nález může a nemusí být specifický), je potřeba se rozhodnout, zda zvíře odvezete na kliniku ( Veterinární a farmaceutická univerzita Brno) nebo zda zvíře necháte ve stáji uspat. V případě operace počítejte s náklady kolem 40ti tisíc, v případě komplikací se cena za ošetření může až trojnásobně zvýšit. Operace nerovná se stoprocentní záchrana zvířete. K úhynu může dojít vlivem sepse a selhání organismu pacienta.
Tromboembolická kolika. Kolika způsobená parazity. Larvální stádia parazitů, zejména strongylů poškozují artérie vyživující stěnu střevní. V cévách se vytváří výdutě, uvolňují se krevní sraženiny, které při ucpání cévy vedou k odumření stěny střeva vyživované touto cévou.
Peritonitída- zánět pobřišnice. Klinické příznaky zánětu pobřišnice jsou často značně variabilní a nespecifické. S peritonitídou se můžeme setkat po komplikovaném porodu, kastraci, při poranění rekta při nešetrném rektálním vyšetření, při chronickém onemocnění orgánů v dutině břišní.
Enteritída- zánět střev. Je provázena často mírnějšími kolikovými bolestmi, s delším průběhem. Teplota, křeče a průjem mohou být dalšími průvodními příznaky.

Co mám dělat, když má můj kůň koliku?
Je potřeba posoudit intenzitu kolikových bolestí. V případě silných kolikových bolestí je potřeba neprodleně informovat veterinárního lékaře. Může jít zrovna tak o koliku spastickou, jako o zauzlení střev. Než veterinář přijede, nenechte koně válet (mohlo by dojít k přehození střevní kličky), pokud se potí nebo je zima, dejte na něj deku a povoďte ho. V případě mírných kolikových bolestí můžete koně zkusit povodit nebo vypohybovat na lonži dříve než zavoláte veterináře. Bolesti mohou vymizet spontánně. Odezní-li kolikové bolesti, raději koníka nekrmte hned jádrem, vyberte kvalitní seno, které mu odpoledne nebo večer předložíte a nechte ho raději stát na pilinách. Čím déle kolika trvá, tím vážnější je stav. Takže pokud přijdete ráno do stáje a místo spokojeného zvířete najdete rozhrabaný box, zbytek rozkopaného sena a odřeného potícího se miláčka, který v boxe rotuje nebo se válí, okamžitě volejte veterináře! V případě, že kolika trvá několik hodin, může být již střevo nevratně změněno.

Existuje prevence?
Dodržujte pravidelný denní režim, krmte kvalitním senem a jádrem, vyvarujte se náhlých změn v krmné dávce. Po nakrmení dopřejte koni klid, ať krmivo v klidu stráví. Dejte pozor na náhlé změny pohybového režimu. Nechte stát koně raději na pilinách, omezte přísun jádra, je-li váš kůň ze zdravotních důvodů uzavřen v boxe( kulhání, operace, úraz). V zimě je potřeba kontrolovat napáječky a kýble, aby v nich voda nezamrzla, kůň by měl mít vodu kdykoliv k dispozici. Nepodceňujte antiparazitární ochranu - odčervujte dospělého koně preventivně 3-4x ročně, hříbata do 1-2 let častěji, cca ve dvouměsíčních intervalech, střídejte použité preparáty dle rady veterinárního lékaře. Máte-li možnost, proveďte u svého koně koprologické vyšetření, koně pak můžete odčervit cíleně. Střídejte pastviny nebo alespoň průběžně z výběhů odstraňujte trus. Nechte svému koni 1x ročně zkontrolovat zuby. Špatně rozmělněné krmivo může být důvodem vzniku zácpy u pacienta.

Shrnutí
Máte-li svého čtyřnohého kamaráda rádi , nepodceňte žádný kolikový stav!

                    Tetanus

Letní vyrážka, tak bývá označována alergická reakce na bodnutí hmyzem, zejména čeledi Culicoides. Sezónní charakter je spojen s dobou výskytu hmyzu. S onemocněním se setkáváme od dubna do konce října. Neexistuje žádná plemenná dispozice, častější výskyt se však popisuje u poníků (zejména plemene islandský nebo velšský pony). Většinou jsou postižená zvířata starší 4 let, s přibývajícím věkem se intenzita klinických příznaků stupňuje.

Alergie se vytváří na produkty slinných žláz zejména rodu Culicoides (pakomárci), ale můžeme se setkat i s alergii způsobené jinými druhy bodavého hmyzu- muchničky (č. Simulidae), ovádi (č. Tabanidae), bodalky (č. Stomoxidae). Pakomárci jsou velmi drobný dvoukřídlý hmyz o velikosti 1-6mm, kteří se vyskytují zejména v zalesněných pahorkatinách a v horách s vlhkým podnebím a v blízkosti vodních toků a stojatých vod, s maximem letové aktivity ráno a navečer.

Klinické příznaky: Postižené jsou zejména dorzální části zvířete( hlava, hříva, krk, hřbet, ocas). Intenzivní pruritus (svědění) vede k neustálé traumatizaci kůže zvířetem. Zvíře si vydrbává hřívu, ocas, v oblasti krku a hřbetu se objevují papuly- velké ploché kulaté otoky, které se následkem úporného tření mění v prasklinky a krusty bez srsti. Vytváří se záhyby zhrublé kůže na krku, kohoutku a kořeni ocasu, ocas je často úplně holý bez žíní. Pot, prach a jiné nečistoty onemocnění zhoršují. Pro diagnostiku onemocnění jsou typické klinické příznaky a sezónnost. Je však potřeba vyloučit přítomnost jiných ektoparazitů, které mohou vyvolat podobné klinické příznaky (svrab, vši, všenky), prosté pobodání hmyzem, plísně, kontaktní alergie.

Terapie: Nejúčinnější způsob léčby spočívá v zabránění kontaktu zvířete s hmyzem. V době největší aktivity pakomárků (ráno, večer) držíme koně ve stáji, jemná síť v oknech stáje omezí průnik obtížného hmyzu do stáje, vhodné je větrání stáje ventilátory-vyšší proudění vzduchu.( Nenechávejte však svého koně stát v průvanu.) Napáječky a žlaby držíme v čistotě, zbytky krmiv pravidelně odstraňujeme. Na pastvině používáme repelenty, vhodnou ochranou jsou i letní síťované deky, síťky na oči a uši. Pakomárci nejsou schopni tolerovat vyšší proudění vzduchu než 6 km/hod, proto je vhodné držet zvíře na větrném suchém místě, dále od lesních porostů a stojatých vod. Převezení koně do jiné oblasti může být často vhodným řešením.

Alergická reakce je tlumena chladivými protizánětlivými preparáty, v kombinaci s celkovým podáním kortikoidů a antibiotik v případě většího poškození a poranění kůže. Vzhledem k možné genetické dispozici se nedoporučuje používat postižené jedince v chovu.