Kosterní soustava

Popis kostry podle obrázku nahoře:

1. kosti na hlavě (a - kost lebeční, b - kosti obličejové, c - dolní čelist, d - kost týlní)
2. sedm krčních obratlů (e - atlas)
3. osmnáct hřbetních obratlů (f - kohoutek)
4. šest bederních obratlů
5. pět křížových obratlů (křížová kost)
6. sedmnáct až devatenáct ocasních obratlů
7. žebra
8. hrudní kost
9. lopatka
10. ramenní kloub
11. ramenní kost
12. loketní kloub
13. předloktí (g - loketní kost)
14. zápěstní kosti (tvoří zápěstní kloub, karpus)
15. záprstní kost (metakarpus)
16. bodcové kosti
17. sezamské kosti
18. spěnkový kloub
19. spěnková kost
20. korunkový kloub
21. korunková kost
22. kopytní kloub
23. kopytní kost (se střelkovou kostí)
24. pánev (h - kyčelní kost, i - stydká kost, j - sedací kost)
25. kyčelní kloub
26. stehenní kost
27. čéška
28. kolenní kloub (zadní koleno)
29. kosti bérce (k - holenní kost - bércová kost, l - lýtková kost)
30. hleznový kloub - tarzus
31. nártní kost (zadní holeň - metaterzus)
32. bodcové kosti
33. sezamské kosti
34. spěnkový kloub
35. spěnková kost
36. korunkový kloub
37. korunková kost
38. kopytní kloub
39. kopytní kost (se střelkovou kostí)

Kostra koně obecně:

Kostra koně je mimořádně účelná, pevná a odolná. Skládá se z 252 kostí. Jsou to vlastně části a částečky jedné velké "stavebnice", které do sebe přesně zapadají, každá má určité místo a funkci a nedá se jinou nahradit. Na rozdíl od člověka kůň nemá žádnou obdobu klíční kosti.

Kostní tkáň je velmi tvrdá tkáň v těle. Skládá se z kostních buněk a mezibuněční hmoty, která obsahuje 60% anorganických látek. Kost zvenčí pokrývá vazivová blána - okostice, pod ní se nachází různě silná a velmi pevná kostní tkáň, která uzavírá prostor kostní dřeně (dřeňové dutiny). Žlutá kostní dřeň tvoří střední část dlouhých kostí a nahrazuje v průběhu dospívání červenou dřeň. Na koncích dlouhých kostí a v ostatních kostích je porostor kostní dřeně vyplněn kostní hmotou v podobě tenkých lamel a tyčinek. V něm se nachází červená kostní dřeň bohatá na buněční elementy a cévy, které se zúčastňují na tvorbě krve a kostní tkáně. Šedá kostní dřeň se nachází jen u velice starých zvířat a může vzniknout degenerací žluté dřeně. Přes okostici prochází mnohé nervy, proto je velmi citlivá na bolest. Okostice má velký význam pro výživu i vývin kostí a může vytvářet novou kostní tkáň. Okostice reaguje po delším a dostatečně silném dráždění tak, že tvoří na kostní tkáni novotvary, což je důležité hlavně při léčebném procesu zraněných kostí.

Kosti podle tvaru rozdělujeme na dlouhé, krátké a ploché kosti.

• Dlouhé kosti se skládají z trubicovitého těla, na konci kterého nasedají kloubové hlavice (epifýzy). Na epifýzách se nacházejí kloubové plochy a výběžky, na které se upínají svaly, šlachy a vazy. Mezi dlouhé kosti patří hlavně kostí končetin (záprstní kosti...)
• Krátké kosti mají přibližně stejnou šířku, délku i tloušťku a jsou vyplněné houbovitou hmotou. Patří sem například obratle páteře.
• Ploché kosti mají tvar podobný destičkám různé velikosti. Jsou vyvinuty do šířky a délky, ale tloušťka je malá. Na plochých kostech se nachází venkovní vrstva, vnitřní kompaktní destička a mezi nima se nachází tenká houbovitá vrstva. Ploché kosti tvoří lebku, pánev, lopatku a žebra.

Všechny kosti mají na určitých místech pórovité otvory, kterými prochází cévy vyživující kostní buňky.

Spojení kostí:

Spojení kostí může být pohyblivé anebo nepohyblivé. Nepohyblivé spojení kostí se nachází na hlavě. Pohyblivé spojení kostí umožňuje pohyblivost kostry a skládá se z tkaniv, chrupavek, svalů a z kloubů. Velmi důležité svalovo-kostní spojení je připojení hrudníkových končetin k trupu pomocí lopatkového svalstva.

Pro pohyb jsou nejvýznamnější klouby. Nacházejí se na koncích končetinových kostí, kde vytvářejí kloubní jamky a kloubní hlavice, případně kloubní válce, anebo záhyby. V kloubu spjené zakončení kostí jsou pokryté chrupavkovými povlaky, které umožňují točení, klouzání anebo kroucení v závislosti od funkce kloubu. Kloub je obalen kloubním pouzdrem. Každé kloubní pouzdro má vnější vrstvu skládající se z tuhého vaziva a vnitřní tvoří jemná žlutavá synoviální blanka. Tato blána vylučuje do kloubní dutiny kloubní mazivo (synovia), které vyživuje kloubní chrupavky a zabraňuje jejich vzájemnému tření v pohybu.

Podle tvaru rozeznáváme kulovitý, sedlovitý, válcovitý a plochý kloub.

Při běhu koně končetinové klouby pracují v jedné rovině, protože se musí pohybovat co nejrychleji dopředu. To vysvětluje jejich těžkopádnost při pohybu do stran.

Kostra trupu:

Kostru trupu tvoří páteř, žebra a hrudní kost.

• Páteř je základem kostry a na ni se upínají všechny ostatní části kostry. Páteř je oporou těla, proto musí být pevná, pružná a musí mít schopnost nést břemeno. Skládá se z obratlů, které jsou spojeny klouby a upevněny vazy. Mezi plochami obratlů jsou umístěny meziobratlové plotýnky, které tlumí nárazy. Těla obratlů a obratlové oblouky uzavírají obratlový a páteřní kanál, ve kterém se nachází mícha a míšní nervy. Páteř tvoří 7 krčních obratlů, 18 hrudních obratlů, 6 bederních obratlů, 5 křížových obratlů a 17 - 19 ocasních obratlů.
  Počet krčních obratlů je takřka u všech druhů zvířat stejný. Hrudní obratle mají malé tělo a vysoké trnové výběžky. Spojují se s žebry pomocí kloubů tak, že každé žebro je spojeno vždy se dvěma obratly. Vzhledem k tomu, že hrudní obratle jsou navzájem velmi úzce spojeny, pohyblivost hrudní části páteře je velmi malá. Bederní obratle jsou nejdelší a nejsilnější. Mají vyduté kloubní plochy, proto je pohyb páteře v bedrech do stran značně omezen a možné je jen ohýbání. Všechny křížové obratle jsou srostlé a tvoří křížovou kost. Příčina ztráty pohyblivosti je v tom, že přes úsek křížové kosti se přenáší pohyb pánevních končetin zezadu dopředu. Křížové obratle jsou navzájem tak pevně spojené, že pohyb je bez ztráty energie.
• Žebra tvoří kostěný základ hrudníku. Jejich počet odpovídá počtu hrudních obratlů, tj. kůň má na obou stranách 18 žeber. Každé žebro se skládá z kosti a z chrupavky. Prvních 8 žeber se pomocí žeberních chrupavek a kloubu spojejí s hrudní kostí a nazývají se pravá žebra. Posledních deset žeber se s chrupavkami přikládají vedle sebe, vytvářejí žebrový oblouk, proto se nazývají nepravá žebra.
• Hrudní kost koně tvoří šest článků navzájem spojených chrupavkami.

Kostra hrudní končetiny:

Hrudní končetiny mají převážně opornou funkci. Skládají se z lopatky, z ramenní kosti, z kostí předloktí, zápěstních kostí, záprstních kostí a z kostí prstů.

• Lopatka je plochá kost trojúhelníkového tvaru, uložená na boční ploše přední části hrudníku. Na lopatku se upínají silné svaly a šlachy. Lopatka spolu s ramenní kostí vytváří ramenní kloub, ve kterém se uskutečňuje ohýbání a natahování. V ramenním kloubu šikmá plocha lopatky tvoří s ramenní kostí úhel asi 90°. Podle jejího uložení hovoříme o šikmé nebo strmé lopatce.
• Ramenní kost je mohutně vyvinutá kost, která má na rozšířených zakončeních a na těle drsné výběžky. Zde se upínají a odstupují ramenní svaly. S kostmi předloktí vytvářejí loketní kloub. Je to válcovitý kloub, ve kterém je možné jen ohýbání a natahování.
• Kosti předloktí se skládají původně ze dvou kostí: vepředu je uložená vřetenní kost a za ní se nachází loketní kost. V rámci vývoje a přizpůsobování se na rychlý pohyb, loketní kost částečně zakrněla a zůstaly z ní jen její horní dvě třetiny, a to horní část s mohutnými loketními výběžky. Zkostnatění a srostení obou kostí způsobilo, že se stal jejich vzájemný pohyb zbytečný. Loketní výběžky slouží jako silné páky, na které se upínají svaly natahovačů.
• Zápěstní kosti tvoří dvě řady krátkých kostiček.
• Záprstní kosti tvoří dlouhé kosti. Holenní kost je trubicovitá cylindrická kost a na její zadní stěně se nacházejí dvě hrotnaté kosti. Vzadu nad spěnkovým kloubem jsou dvě sezamské kosti.
• Prst se skládá ze spěnkové, korunkové a kopytní kosti. Spěnková kost spolu se záprstní kostí vytvářejí spěnkový kloub. Kloubní zakončení zápěstní kosti vyčnívají tak, aby zapadly do záhybů na spěnkové kosti. Korunková a spěnková kost se spojují v korunkovém kloubu. Kopytní kost má tvar tupého kužele. Na kopytní kosti vzadu vystupují dva větvovité výběžky odpovídající tvaru kopyta a na jejich horní části se nachází kopytní chrupavka. Směrem k chodidlu leží střelková kost, která vytváří klouzavý polštář pro šlachy hlubokých ohýbačů. Úhel spěnkového kloubu směrem dozadu způsobuje, že se tělesnou hmotností zatěžuje více zadní část kloubů a šlach ohýbačů. Sezamské kosti, které se tu nachází a jsou navzájem pevně spojeny vazy zmírňují tlakové zatížení šlach ohýbačů.

Kostra pánevní končetiny:

Pánevní končetiny jsou pevně spojeny s trupem pomocí pánevního pletence tak, že je možné přenášet sílu bez ztráty energie. Kostru pánevní končetiny tvoří pánevní pletenec představovaný pánví a kosti volné končetiny, kterou tvoří stehenní kost, kolenní kloub, bérce, hleznový kloub, zadní holeň, spěnkový kloub, spěnka, korunkový kloub, korunka, kopytní kloub a kopytní kost.

• Pánev tvoří dvě pánevní kosti, které spolu s křížovou kostí vytvářejí pánevní kruh. Pánevní kosti se spojují a tvoří pánevní sponu. Každá pánevní kost se skládá ze tří srostlých kostí. Pánev klisen má kulatý průřeza pánev hřebců vysoký oválný průřez s podstatně menším průměrem. Během porodu se pánevní prstenec ještě rozšíří. Spojení mezi pánví a stehnem umožňuje kyčelní kloub. Vzhledem k pevným kloubovým vazům a silnému osvalení je jeho pohyblivost tak omezená, že je možné jen ohnutí a natáhnutí.
• Stehenní kost je nejmohutnější dlouhá kost. Kolenní kloub je dvojitý kloub. Skládá se z kloubu vytvořeného mezi stehenní kostí a kostmi bérce, ve kterém se nerovnosti obou kloubních ploch vyrovnaly pomocí vložek z vazivové chrupavky. Druhý kloub je vytvořen mezi kolenní kostí a kladkou stehenní kost a je výrazně klouzavým kloubem. Dva postranní vazy a tři stejné vazy čéšky zabraňují tomu, aby čéška klouzala bokem.
• Kosti bérce se původně skládaly z tlusté holenní kosti a tenčí lýtkové kosti. Kůň má zachovanou jen horní část lýtkové kosti, která je tenká a přiložená k holenní kosti. Hleznový kloub tvoří šest kostí uspořádaných ve třech řadách. Kloubního spojení s kostí holenní (úhel je v rozsahu 145° - 150°) se účastní pouze kost hleznová. Šroubovitý kloub umožňuje pouze ohyb a natažení kosti. Dozadu z kloubu vyniká kost patní, na kterou se upíná Achillova šlacha. Poněvadž rovina osy kloubu se nekryje se střední osní rovinou těla, je vnitřní strana hlezna více zatěžována než vnější (je příčinou vzniku špánku). Hleznový kloub má být mohutný, dlouhý, široký, suchý a jeho hrany se mají ostře rýsovat.
• Nárt (zadní holeň) je delší než holeň přední končetiny. Při delší holeni může kůň vyvinout větší rychlost, je však více namáháno hlezno.
• Prst je obdobný jako u přední končetiny, jen spěnka zadní končetiny je mírně strmější než u přední a tvar kopyta je mírně užší.

Kostra lebky:

Zvláštním kostěným útvarem je lebka, vzniklá pevným srůstem mnoha plochých kůstek. Svými dutinami vytváří ochrannou schránku pro citlivé smyslové orgány (čichu, sluchu, zraku, chuti) a především pro samotné "řídící centrum" ukryté v nevelké dutině pod čelní kostí - pro mozek.